Semolinové těstoviny - koupit zde

Semolina neboli semolinová mouka je pšeničná krupice umletá z tvrdé neboli tvrdozrnné pšenice (Triticum durum). Používá se zejména na výrobu kvalitních těstovin nebo pro přípravu semolinových (pšeničných) kuskusů, bulgurů a chalv. Vyšší kvalitu (těstoviny se nerozvářejí, mají vyšší nutriční hodnotu a nižší glykemický index) zajišťuje větší množství lepku; semolinové produkty jsou tedy (stejně jako produkty ze špaldy) nevhodné pro bezlepkovou dietu.

Těstoviny ze semoliny jsou v porovnání s klasickými těstovinami mnohem kvalitnější. Nerozvařují se, jsou chutnější, mají hezčí barvu a i po uvaření si dlouho uchovávají svou pevnou strukturu. Mají také vyšší nutriční hodnotu, která je dána větším podílem minerálů, bílkovin, vlákniny a vitamínů (především skupiny B) . Obsah vlákniny, vitaminů a minerálních látek záleží na stupni vymletí mouky. Jejich výhodou je i nízký glykemický index, který znamená, že se po konzumaci semolinových těstovin pomaleji zvyšuje hodnota krevního cukru. Tělo tak nemá potřebu shromažďovat cukry do zásoby a nedochází tak k přibírání na váze. Cukr se z krve rovnoměrně spotřebovává a tím je zajištěna vyrovnaná výkonnost organismu. Těstoviny z klasické bílé pšenice oproti těstovinám semolinovým mají vyšší obsah rychle stravitelných škrobů a ty se v trávicím traktu zpracovávají okamžitě. Tím dochází ke zvýšené tvorbě tuků a zvyšuje se riziko tloustnutí i vzniku srdečně-cévních chorob.

Rýže Basmati - koupit zde

Jménem Basmati se nazývá nejušlechtilejší odrůda rýže, pěstovaná na úpatí Himalájí. Již po stovky let je tato rýže šlechtěna v Indii a Pákistánu na místech kde jsou pole zavlažována vodou přímo z ledovců. Obě tyto země mají svůj vlastní druh. V Pákistánu se jí říká Super Kernel Basmati, indická odrůda se nazývá Dehra Dun. Kvalita této rýže však nespočívá pouze v jejím původu a přesné odrůdě, ale také v jejím věku. Správně by Basmati měla být po sklizni alespoň na rok a půl až dva roky uskladněna v suchu a temnu. Poté se očistí a prodá. Tato doba je nezbytná pro vysychání rýže a nízký obsah vody v zrnech je zárukou lepší chuti, nižší lepivosti a také kratší doby přípravy. Zrno je po uvaření mnohem delší než širší, pevné a celkově je rýže sypká, nelepí se a lépe chutná. Při vaření rýže Basmati doporučujeme dodržet postup, který naleznete v sekci Kuchyně. Jen tak budete mít jistotu nejlepšího chuťového zážitku. Díky správnému vysychání ve správném balení se naše Basmati nerozvaří, je chutná a vůní připomíná čerstvý oříšek. Rýže Basmati má nižší glykemický index, tzn. méně kalorií, než běžné druhy rýže a je přirozeně bezlepková. Díky tomu je vyhledávanou potravinou u zastánců zdravé výživy, sportovců a nedílnou součástí redukce váhy a diet.

Rýže Parboiled - koupit zde

Rýže parboiled (někdy označovaná jako vaporizovaná, podle terminologie EU rovněž předpařená) je v poslední době velmi oblíbená. Rýže se upravuje patentovaným technologickým postupem, vyvinutým v USA zhruba před padesáti lety. Jedná se o čtyřfázovou hydrotermickou úpravu zrna, při níž se po namáčení neloupané rýže (paddy) působením vysokotlaké páry "vtlačí" dovnitř zrna rozpuštěné vitaminy a minerální látky z povrchových vrstev. Takto opracované zrno se potom zpracovává stejně jako běžné druhy rýže, tzn. loupáním a leštěním, ovšem vitaminy a minerální látky v zrnu zůstávají. Působením zvýšené teploty se mění i struktura škrobu, což se projeví na vařivosti -rýže je velmi kyprá, nelepí se a udržuje si sypkou konzistenci i po delším vaření nebo stání při zvýšené teplotě. Na skus je poněkud pevnější (tužší). Při vaření absorbuje rýže parboiled více vody, což zlepšuje její výtěžnost. Barva syrové parboiled rýže je žlutá, varem však přejde v zářivě bílou. V úpravě parboiled se prodává i rýže natural. Parboiled rýže je z výživového hlediska hodnotnější. Její energetický obsah je jen nepatrně vyšší, ale obsah vitaminů skupiny B, včetně niacinu a kyseliny listové, je v porovnání s běžnou loupanou rýží údajně téměř dvojnásobný. Pokud jde o množství minerálních látek, expertní studie se shodují, že u sodíku a draslíku jsou hodnoty zhruba stejné jako u běžné rýže. Zatímco hořčík a fosfor vykazuje mírné navýšení, obsah vápníku a železa dosahuje oproti klasické loupané rýži téměř dvojnásobku.

Rýže Jasmínová - koupit zde

Jasmínová rýže, nejoblíbenější surovina používaná v thajské kuchyni, je svým vzhledem a chutí velice podobná rýži Basmati. Zrníčka jsou dlouhá, lehce průsvitná s příjemnou ořechovou vůní a lepivou konzistencí. Při vaření voní rýže po jasmínových květech a je velmi zdraví prospěšná. Jasmínová rýže má dokonce schopnost regulovat množství cholesterolu v krvi. Jasmínová rýže se nejvíce pěstuje na severu Thajska. Rýže je vhodná výchozí surovina při dietách, protože je netučná. Rýže obsahuje velmi cenný sodík a vitamín B1, který nám pomáhá lépe trávit. U jasmínové rýže navíc vědci potvrdili její příznivý vliv na snižování cholesterolu v krvi. I proto by se rýže měla v našem jídelníčku objevovat co nejčastěji.

Rýže Sushi - koupit zde

Rýže Sushi se využívá spíše v japonské kuchyni. Rýže je lepkavá aby se dala dobře tvarovat. Chuťově výborná.

Lepek

Lepek, jinak také gluten, je směs dvou bílkovin, gliadinu a gluteninu, které se nacházejí společně se škrobem v endospermu semen některých obilnin, především pšenice, žita a ječmene. V případě pšenice představuje dokonce až 80 % z bílkovinového obsahu.

Jde o důležitou součást tradiční evropské kuchyně, kvalitou a množstvím lepku (obvykle je udáváno, že čím více lepku a méně škrobu, tím lepší mouka) je dána kvalita pšeničné mouky a kvalita těsta z ní vytvořeného. Dobrý lepek dává těstu pružnost a gumovost, která se projeví i na výsledném pečivu. Množství lepku v mouce se udává v procentech, kvalita lepku je udávána pomocí bezrozměrné veličiny gluten index. Amatérsky se nejčastěji lepek v mouce měří testem, kdy se mouka smíchá s vodou, udělá se váleček a tento se natahuje, dokud nepraskne. Váleček z lepší mouky s vyšším obsahem lepku se podaří natáhnout více.

U nevelké části populace se projevuje nesnášenlivost lepku, tzv. celiakie. Lepek je také jedním z potenciálních alergenů. V případě celiakie a mnohdy také v u osob alergických na lepek je třeba dodržovat bezlepkovou dietu. Jisté studie naznačují, že může být dobré lepek kojencům neodpírat.

Špalda

Špalda (latinsky Triticum spelta, zastarale samopše) je druh rozpadavé pšenice. Byla pěstována v Evropě již před 8000 lety, pěstovali ji Egypťané, Keltové i Germáni. Později ustoupila šlechtěné pšenici, která vykazovala vyšší výnosy.

V současnosti je špalda považována za zdravější alternativu šlechtěné pšenice, s vyšším podílem minerálních látek a bílkovin. Vzhledem ke své minimální reakci na hnojení umělými hnojivy, značné odolnosti proti škůdcům, chorobám a nepřízni počasí je vhodnou a často využívanou plodinou v ekologickém (organickém) zemědělství. Známé je např. jídlo tzv. špaldoto, připravené podobně jako rizoto. Ze špaldy se také vyrábí kávovina jako zdravá náhražka kávy. Ve Švýcarsku se používá jako sladová přísada (pivo Dinkel Einsiedler bier).

Sv. Hildegarda z Bingenu údajně jednou řekla: "Kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy." Moderní medicína špaldě připisuje pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému. Zároveň je špalda lehce stravitelná a má mnohem nižší toxicitu pro alergické jedince. Proto ji mohou lidé s alergií na pšenici použít jako náhradu pšenice. Nesmíme ovšem zaměnit alergii na pšenici s celiakií. Špalda není bezlepková, není tedy vhodná pro bezlepkovou dietu.